Čeští a českoslovenští profesionálové

S tím, jak v posledních letech narůstá počet českých profesionálních závodníků, jsme si začali čím dál častěji klást dvě otázky. První, kolik má Česká republika v současnosti aktivních profesionálů, a druhou, kolik jich v historii celkem již vůbec bylo?

Na obě překvapivě nelze najít úplně jednoznačnou odpověď. Již samotné vymezení pojmu český profesionál je totiž poněkud problematické. Kdo jím je? Závodník, který se narodil v České republice, má české občanství nebo v Česku během své profesionální kariéry prostě jenom pobýval? A jak si poradit se závodníky, kteří profesionální kariéru začali již v době Československa?

Tomáš Bureš se na narodil 11. února 1975. Ačkoliv s tréninkem v posilovně začal již v roce 1989, kdy mu bylo 14 let, se startem na první soutěži čekal až do sezóny 2001. Tehdy s cílem vyzkoušet si pouze jedny závody nastoupil na pódium Promil Cupu v Hradci Králové a v obrovské konkurenci překvapivě vyhrál nejen svou kategorii, ale připsal si i absolutní vítězství. Nečekaný úspěch začínajícímu závodníkovi přinesl novou motivaci a v roce 2003 se zúčastnil mistrovství České republiky. Přestože jej v přípravě na závody limitovaly problémy se spodní částí zad, Tomáš nakonec vybojoval titul absolutního mistra republiky a nominoval se na mistrovství Evropy. Zde na první pokus dosáhl na bronz.

V dalších dvou letech sbíral úspěchy na zahraničních pohárových soutěžích. Připsal si celkové vítězství na Weider Amateur International Grand Prix of Canada 2004 nebo triumf na Grand Prix Belgie 2005. Start na mistrovství světa federace IFBB mu v obou letech neumožnila zranění.

Na podzim roku 2006 se český reprezentant rozhodl zkusit štěstí ve federaci NABBA, a to hned na prestižním Mr. Universe. Tomáš na soutěži závodil několik týdnů po nešťastném zranění šlachy bicepsu, jež si přivodil při obraně bytu svých rodičů před neodbytným opilcem. Ačkoliv měl 178 cm vysoký kulturista v důsledku úrazu jeden biceps viditelně kratší, na NABBA Mr. Universe předvedl takovou formu, že vybojoval absolutní vítězství a zařadil se tak po bok přecházejících šampiónů, jimiž jsou takové legendy jako Steve Reeves, Reg Park, Bill Pearl nebo Arnold Schwarzenegger. Po závodech si zranění nechal od lékařů spravit a o sezónu později na NABBA Mr. Universe vítězství ve své kategorii obhájil. V souboji o titul absolutního vítěze tentokrát nicméně našel přemožitele v osobě Orazia Salvatoriho z Itálie.

V roce 2008 Bureš na přecházející úspěchy navázal absolutním vítězstvím z mistrovství světa NABBA, v sezóně 2009 se mu stejně dařilo i na evropském šampionátu organizace WABBA.

Začátkem roku 2011 se Tomáš startem na Arnold Classic Amateur vrátil na pódia IFBB. Na soutěži tehdy v kategorii do 100 kg svedl vyrovnaný souboj o vítězství s masivnějším, ale hůře připraveným Alexeyem Lesukovem. Rozhodčí tehdy upřednostnili Lesukovovu hmotu a český kulturista si na své další vítězství musel počkat až do následného prvního ročníku Amateur Mr. Olympia, kde již startoval v supertěžké váze. V souboji o titul celkového šampióna podlehl Samimu al Haddadovi, kterému jako králi amatérské obdoby Mr. Olympia měla připadnout profesionální karta. Bahrajnský estét však možnost zamířit mezi elitu odmítl s tím, že před začátkem profesionální kariéry chce ještě dosáhnout na absolutní vítězství z mistrovství světa, a možnost zamířit do profesionální divize IFBB se nečekaně otevřela před českým závodníkem.

Tomáš, který něco podobného vůbec neočekával a několik hodin po Amateur Mr. Olympia navštívil McDonald´s a dal si i několik piv, od prezidenta světové federace IFBB Rafaela Santonjy náhle dostal nabídku, aby ještě týž večer startoval na připojené profesionální British Grand Prix. Ačkoliv již neměl k dispozici další plavky ani barvu a musel řešit přeložení letu zpět do České republiky, nakonec na soutěži startoval a po boku Branche Warrena, Johnnieho Jacksona či Toneyho Freeman začal svou profesionální kariéru. V roce 2012 pak přidal další tři profesionální starty a pokaždé se umístil v první desítce. Na New York Pro vybojoval dokonce sedmou příčku.

Kromě závodění se Tomáš věnuje také vlastní posilovně T&M Olympia Fitness, kterou si na podzim roku 2011 otevřel s dalším reprezentantem v kulturistice Markem Vomáčkou. Vloni na jaře pak Tomáš Bureš nahradil Olega Zhura na pozici státního trenéra reprezentace mužů Svazu kulturistiky a fitness České republiky.

Vlasta Gruberová (za svobodna Kacafírková) svou kariéru v SKFČR a IFBB začínala jako kulturistka. V roce 1996 vybojovala čtvrté místo v kategorii do 52 kg na mistrovství České republiky juniorek a o dvě sezóny později na stejné soutěži již brala vítězství. To si odnášela i z MČR v kulturistice žen 1999, kde opět triumfovala v nejlehčí váze. Ve stejné sezóně Českou republiku úspěšně reprezentovala na mistrovství Evropy (v kulturistice žen do 52 kg obsadila třetí místo) i na mistrovství světa (vybojovala zde šestou příčku). V sezóně 2000 pak začala zkoušet štěstí ve fitness a na mistrovství České republiky v něm vybojovala čtvrté místo.

Hvězda Vlasty Gruberové naplno vyrostla v roce 2001, kdy tato závodnice vybojovala druhé místo na Mistrovství Evropy ve fitness žen a následně ve stejné kategorii získala také titul mistryně světa. Vlasta byla za oba úspěchy oceněna i na tiskové konferenci SKFČR, na které byli vyhlášeni Sportovci roku 2001. Fitnesska nastupující v kategorii do 160 cm tehdy získala nejvyšší ocenění, když předstihla i úřadující absolutní mistryni světa v kulturistice žen Barboru Mrázkovou nebo stříbrného medailistu z mistrovství Evropy v kulturistice mužů Ladislava Kurčíka.

S profesionálním debutem a dalším startem vůbec Vlasta čekala až do roku 2005, kdy na přelomu září a října nastoupila na pódium Charlotte Pro. Štěstí se na soutěži rozhodla zkusit v kategorii figure, kde v obrovské konkurenci, k níž přispívala i úřadující šampiónka Figure Olympia Davana Medina, nakonec obsadila dělené osmnácté místo. V sezóně 2006 Gruberová mezi profesionálkami závodila již opět v kategorii fitness, v níž na prestižním New York Pro vybojovala třináctou příčku. O rok později startovala na profesionální show v Santa Susanně. Vybojovala výborné čtvrté místo a nejtěsnějším možným způsobem jí unikla kvalifikace na Fitness Olympia.

Dalibor Hájek se narodil 29. listopadu 1972 v Třebíči. Před kulturistikou se věnoval veslování, v němž sbíral jeden úspěch za druhým, a dokonce se nominoval i na olympijské hry v Barceloně. V tu dobu již u 188 cm vysokého sportovce ale převládala láska k železu a do Španělska tak nakonec nejel. S prvními závody v kulturistice vyčkával až do roku 2003, kdy startoval nejprve na mistrovství mužů jižní Moravy. Dalibor na soutěži zazářil a zvítězil nejenom v hmotnostní kategorii nad 90 kg, ale uspěl také v souboji o absolutního vítěze. Ve své váze dokázal zvítězit i na následném mistrovství Moravy a Slezska a bez problémů se tak nominoval na mistrovství České republiky. Zde se však již sešla silnější konkurence a Hájek se musel spokojit s čtvrtým místem. Z vítězství se radoval Tomáš Bureš.

V roce 2004 si Dalibor na mistrovství České republiky o jednu příčku polepšil a poprvé v kariéře odcestoval naši zemi reprezentovat do zahraničí. Na mistrovství Evropy v Maďarsku tehdy v kategorii nad 95 kg obsadil osmé místo, když těsně porazil pozdějšího litevského profesionála Daniuse Barzinskase. V sezóně 2005 robustní kulturista na třetí pokus dosáhl na titul mistra republiky, když v kategorii nad 90 kg porazil Milana Suchého či Martina Drába. V souboji o celkové vítězství byl nad Daliborovy síly Lukáš Osladil.

O rok později si Hájek nenechal ujít start na mistrovství světa, které se konalo v Ostravě. V kategorii nad 100 kg vybojoval bronz a následně se svou formu rozhodl zužitkovat ještě na soutěžích seriálu Euro Elite Tour. V Moskvě skončil šestý, o několik dnů později na klání v Praze vybojoval páté místo.